Showing results by narrator "Jan Hyhlík" in All Categories

Díky králi Vratislavovi se České země staly poprvé významnou silou středoevropské politiky. Dramatický příběh z druhé poloviny 11. století vypráví na základě dochovaných historických pramenů o jeho dlouhém a pohnutém živ otě. První díl sleduje osudy pětice Přemyslovců, synů knížete Břetislava, svářících se o moc v Českých zemích. Ačkoli Vratislav není prvorozený a podle vůle svého otce se stává pouhým dědicem olomouckého údělu, starší Spytihněv ho oprávněně vnímá jako soupeře.

Na panství olomouckého biskupa se stalo několik žen obětí bestiální vraždy, kterou vesničané připisují vlkodlakovi. I když se místním po usilovné snaze podaří vraha chytit a odsoudit k smrti na hranici, po čase však nevysvětlitelná úmrtí pokračují. Přemysl Otakar II. dojde k závěru, že spíše než inkvizice pomůže zkušený vyšetřovatel a rozhodne se na Moravu vyslat královského prokurátora Oldřicha z Chlumu. Doprovází ho pomocník panoš Ota a písař Wolfgang.

Oldřich z Chlumu se sice ocitl v nemilosti českého krále, ale přesto je povolán do Prahy, aby vyřešil na první pohled jednoduchý případ. Malostranský špitál vlastní darovací listinu na tři vesnice vystavenou Václavem I., otcem Přemysla Otakara II. a jeho předchůdcem na královském trůně. Král si ovšem nepamatuje, že by kdy jeho otec špitál obdaroval. Královský prokurátor začne případ prošetřovat a narazí na vraždu staroměstské měšťanky, která se nechala vydržovat několika zámožnými muži, kromě jiného i nejvyšším komořím.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách.

Případ plzeňských mordů je úvodním příběhem oblíbemé audio knižní řady Letopisy Královské komory. Odehrává se v polovině 16. století, za vlády Ferdinanda I. Habsburského. Děj se zasazen do města Plzně. Při vyšetřování několika záhadných vražd se poprvé setkává královský písař z Prahy - Jiří Adam z Dobronína se svým pomocníkem, bakalářem Petrem Korcem. Díky jeho pomoci se mu podaří vyváznout zdravý z velmi ošemetné situace, a navíc společně odhalí intriky proti králi.

Řeholníci se nepříliš zodpovědně starají o pozapomenutý klášter s panstvím, hříšní poddaní se oddávají zábavě v šenku a neplatí daně. Kdesi pod horami u hranic Českého království se nachází Klášter s rozsáhlým panstvím původně čítajícím desítky vesnic, dnes Bohem i generální kapitulou v Selbru opuštěným a chátrajícím. Spravují ho líní řeholníci a obývají hříšní poddaní. Každý má rád své pohodlí. Čas tu plyne klidně, když do skriptoria Kláštera dorazí královská listina, která náhle po osmdesáti letech od žádosti schvaluje povýšení jedné z vesnic na město.

Dobrodružný detektivní příběh se odehrává v renesanční Praze. Román vznikl podle stejnojmenné divadelní hry oblíbeného autora Vlastimila Vondrušky. Hlavními hrdiny je zdánlivě nesourodá trojice – staroměstský rychtář Jan, katovka a zběhlý student teologie. Městský kat, který se až příliš rád dívá na dno číše s vínem, se stane uprostřed noci svědkem vraždy. Pachatelem je neznámý muž v klobouku s pérem, podivnější ale je totožnost oběti – tou je kupec Pelech, který měl být před několika dny pohřben. Ještě než se stačí rychtář vydat po první stopě, dojde k další vraždám a loupeži na radnici. Naštěstí je tu rychtářův bystrý synovec Petr.

Přes dvacet příběhů s detektivní zápletkou se odehrává v různých dobách od středověku až do 18. století. V poutavém vyprávění nás autor provede prostředím hradů a dvorských slavností, temných uliček měst a špinavých předměstí, prosperujících panství i zapadlých vesnic. Hlavními hrdiny příběhů s věrohodně vylíčenou atmosférou a živými dialogy jsou lidé rozmanitých cechů, stavů i řemesel. Od rytířů, vyrážejících na křížovou výpravu, pražské konšele, studenty až k vykonavatelkám nejstaršího řemesla.

Audiokniha navazuje na úspěšnou sérii povídek z různých okamžiků a míst české historie. První část obsahuje osm příběhů z období vlády krále Přemysla Otakara II. Hlavním vyšetřovatelem je královský prokurátor Oldřich z Chlumu, kterého provází nerozluční pomocníci panoš Ota, velitel Diviš a také inteligentní, zvědavá manželka Ludmila z Vartemberka. Protože se Oldřich z Chlumu nespokojí s pouhým dopadením zločince, ale hledá skutečnou spravedlost, mají někdy jeho rozřešení případů nečekané konce.

Zdá se, že v už Čechách není tak bezpečno, jak bylo dříve. Lupiči na Menším Městě pražském se nebojí uchýlit i k zabíjení a ze zchudlých šlechticů se stávají lapkové. Královský písař Jiří Adam z Dobronína je povolán do kanceláře nejvyššího purkrabího Jana z Vartemberka. Důvodem je vražda velmožova syna Jindřicha, ke které došlo téže noci. Zároveň však, jak mu Jan z Vartemberka sdělí, již více jak před týdnem zmizel jeho nevlastní syn Jakub. V jeho ložnici se našel list, v němž stálo, že syn pána z Vartemberka dluží dvacet tisíc kop grošů, a pokud je za něj nezaplatí, bude to Jakuba stát život.

Vážený písař královské komory, Jiří Adam z Dobronína, se v mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejproslulejších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína se spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou vydávají po stopách bezohledného zločince.

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Pán z Dobronína se rozhodne její prosbě vyhovět a vydává se na tajnou misi do Uher. Ale ještě dříve, než tam stačí dorazit, dojde k první vraždě, která cestu velmi zkomplikuje.

Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína byl právě jmenován písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro. Do živelně vznikající osady se stahují horníci z druhé strany hor. Vidina rychlého zbohatnutí však přitahuje i mnohé, kteří nepřichází jen za čestnou obživou. Krátce po příjezdu Jiřího Adama dojde k vraždě šenkýře Margolda. Zdá se, že jde o banální zločin, jenže svědci hovoří o dvou démonech. Vyjde najevo, že obdobná vražda se stala před dvěma dny, kdy zemřel řeznický mistr.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu na Starém Městě pražském těžce raněného muže s ryšavými vlasy. Ještě než zemře, stihne Jiřímu Adamovi prozradit, že se chystá jakési spiknutí. Aby mohlo být jeho pátrání po vrazích úspěšné, rozhodne se Jiří Adam smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, jaké je jeho jméno a proč byl přítomen u všech událostí, které v poslední době otřásly Starým Městem. S pomocí svého služebníka bakaláře Petra a jeho ženy Rozárky pomalu začíná skládat střípky neuvěřitelného zločinu.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína se spolu se svými pomocníky Petrem a Rozárkou vydávají z rozkazu nejvyššího královského komořího Jana Popela z Lobkovic až na vídeňský císařský dvůr. Jejich úkolem je vypátrat špeha, který se vloudil do nejvyšších kruhů české šlechty a hrozí, že před blížícím se zemským sněmem prozradí nepovolaným důležité informace. Jiří Adam z Dobronína musí brzy čelit dvorským intrikám a sérii nebezpečných situací. Zdá se, že špeh, jinak zvaný „tichý jazyk“, může být kdokoli z mocných šlechticů...

Při diplomatických jednáních ve slezské Vratislavi zmizí vyslanec českého krále. Na příkaz Přemysla Otakara II se proto do Polska vydává královský prokurátor Oldřich z Chlumu i v doprovodu své ženy Ludmila, velitele Diviše a panoše Oty. Protože jde o delikátní diplomatickou misi, Oldřich z Chlumu raději volí přestrojení. Jakmile však dorazí na místo, dojde k vraždě, která nejen že pátrání zkomplikuje, ale odvede jejich pozornost zdánlivě úplně jiným směrem.

Písař královské komory Jiří Adam z Dobronína odjíždí jako vyslanec na dlouhou cestu ke dvoru anglické královny Marie. Společnost mu dělá krásná a inteligentní šlechtična Kateřina Dolanská, kterou poznal při svém vyšetřování v teplických lázních. Záhy se ukáže, že poslání Kateřiny, která se vyzná v diplomacii mnohem lépe než on, je ve skutečnosti úplně jiné.