Showing results by author "Vlastimil Vondruška" in All Categories

Oldřich z Chlumu se sice ocitl v nemilosti českého krále, ale přesto je povolán do Prahy, aby vyřešil na první pohled jednoduchý případ. Malostranský špitál vlastní darovací listinu na tři vesnice vystavenou Václavem I., otcem Přemysla Otakara II. a jeho předchůdcem na královském trůně. Král si ovšem nepamatuje, že by kdy jeho otec špitál obdaroval. Královský prokurátor začne případ prošetřovat a narazí na vraždu staroměstské měšťanky, která se nechala vydržovat několika zámožnými muži, kromě jiného i nejvyšším komořím.

Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd. Jen díky své odvaze, rytířskému umění a moudrosti se jim podaří záhadné klubko rozplést.

Na panství olomouckého biskupa se stalo několik žen obětí bestiální vraždy, kterou vesničané připisují vlkodlakovi. I když se místním po usilovné snaze podaří vraha chytit a odsoudit k smrti na hranici, po čase však nevysvětlitelná úmrtí pokračují. Přemysl Otakar II. dojde k závěru, že spíše než inkvizice pomůže zkušený vyšetřovatel a rozhodne se na Moravu vyslat královského prokurátora Oldřicha z Chlumu. Doprovází ho pomocník panoš Ota a písař Wolfgang.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách.

Zdánlivě obyčejná návštěva hradu Krašova se změní v noční můru. Královský prokurátor Oldřich z Chlumu slíbil pomoci příbuzné, která se mu svěří s dávným prokletím hroznatovského rodu. Nejprve však jeho výpravu málem smete rozbouřená řeka a když pak uprostřed ledové vánice dorazí na Krašov, Oldřich z Chlumu na vlastní oči spatří, jak se kdosi uprostřed noci vrhne z oken hradu dolů do propasti. Obyvatelé hradu věří, že to byl přízrak zesnulé hradní paní Anny, královský prokurátor však hledá prozaičtější vysvětlení.

Rytíř, skvělý trubadúr a příležitostný obchodník s vzácnými ostatky svatých Martin ze Stvolna se vrací z římské korunovační jízdy císaře Karla IV. Stane se něco, v co už ani nedoufal – podaří se mu najít manželku Johanku, kterou už dlouhou dobu považoval za mrtvou. Osvobodit ji z kláštera však není snadné. Martin ze Stvolna pochopí, že za vše, co člověk dostane, něco jiného ztrácí. Nepřátelé z rodu Rožmberků nezapomínají na staré křivdy, ale Martin ze Stvolna není bez mocných spojenců. Svou statečností si nakloní arcibiskupa Arnošta z Pardubic a získá si vděčnost císaře.

Další z příběhů královského prokurátora Oldřicha z Chlumu se tentokrát odehrává v okolí Prahy. Původně mělo čekat Oldřicha z Chlumu a jeho pomocníky na dvoře Přemysla Otakara II. jen krátké státnické jednání, brzy po příjezdu si ho však uprostřed noci nechá zavolat sám král. Při cestě z dolů v Jílovém u Prahy se ztratila truhlice plná zlata. Přeprava nákladu s bohatstvím v hodnotě celých severních Čech byla držena v přísném utajení. Zlato totiž mířilo do rukou rakouských pánů a mělo sehrát důležitou roli ve válce proti uherskému králi Bélovi.

Napínavý detektivní příběh, odehrávající se v polovině 13. století, se vrací do doby mládí Oldřicha z Chlumu. Audiokniha objasňuje některé důležité události, předcházející příběhům královského prokurátora publikovaným v edici Hříšní lidé Království českého. Jako druhorozenému synovi je Oldřichovi z Chlumu určeno stát se knězem. Protože je velmi bystrý a má vynikající paměť, starý děkan Ignatius ho už brzy nemá co učit a pošle chlapce do klášterní školy v německém Magdeburku. Zde se čtrnáctiletý Oldřich z Chlumu stane nechtěným svědkem vraždy mladé dívky.

Evropa se stále ještě těžce vzpamatovává z náporu morové epidemie, zemské stezky křižují procesí flagelantů a do čela zpustošeného Českého království se teprve před několika lety postavil král Karel IV. Martin ze Stvolna se vrací z Francie zpět do své rodné země, aby dokončil studia na nově založené pražské univerzitě. Přestože ho hlavní město, které v péči nového krále začíná vzkvétat, okouzlí, příliš dlouho se tu nezdrží. Díky lásce ke tajné urozené studentce Janě se zapléta do domácích sporů s Rožmberky a je vyslán do jižních Čech, aby si vysloužit rytířské ostruhy.

Dědicové Ignáce Heřmana přijdou o Falknovskou huť, kterou získá Leopoldova bývalá snoubenka Hildegarda a ta žije pro jedinou věc – rodu Heřmanů se pomstít. Ignácovi vnukové musí čelit nejen jejím intrikám, ale i hospodářským potížím, které s sebou nese nový styl manufakturního podnikání. Tradiční obchod nahrazují dravé obchodní kompanie. Překotné změny však zároveň znamenají nové příležitosti pro všechny schopné, ženy nevyjímaje. Není proto náhodou, že sepsání pokračování rodinné kroniky se ujme mladá Johannova dcera Vilemína, která si za podpory hraběte Kinského otevře vlastní bělidlo.

Ludmilu z Vartemberka, manželku královského prokurátora Oldřicha z Chlumu, navštíví na hradě Bezdězu její přítelkyně Anna z Rohozce. Již delší čas ji trápí podivné sny. V pitoreskním reji se jí v jeskyni zjevuje démon a zmocňuje jejího těla. Její otec přikládá Anniny vidiny častému pití vína a povolává exorcistu. Ludmila je však přesvědčena, že Anna mluví pravdu. Začne se vyptávat v okolí Bezdězu a záhy zjistí, že něco podobného zde zažily i jiné dívky. Naštěstí se právě vrací domů její manžel Oldřich z Chlumu se svým pomocníkem panošem Otou.

Zdá se, že v už Čechách není tak bezpečno, jak bylo dříve. Lupiči na Menším Městě pražském se nebojí uchýlit i k zabíjení a ze zchudlých šlechticů se stávají lapkové. Královský písař Jiří Adam z Dobronína je povolán do kanceláře nejvyššího purkrabího Jana z Vartemberka. Důvodem je vražda velmožova syna Jindřicha, ke které došlo téže noci. Zároveň však, jak mu Jan z Vartemberka sdělí, již více jak před týdnem zmizel jeho nevlastní syn Jakub. V jeho ložnici se našel list, v němž stálo, že syn pána z Vartemberka dluží dvacet tisíc kop grošů, a pokud je za něj nezaplatí, bude to Jakuba stát život.

Druhorozený syn chudého českého zemana Martin ze Stvolna odchází do Paříže na nejvěhlasnější univerzitu známého světa. Záhy se zaplétá do milostných avantýr a na tom nejméně očekávaném místě nachází svou první velkou lásku. Brzy mu jeho loutna a básnické umění otevřou cestu i do těch nejvyšších kruhů. Na studium nezbývá mnoho času, přesto však spolu s přáteli studenty vzbudí zájem inkvizice. Příčinou má být četba zakázaných knih, které kolují po městě, skutečnost je však jiná. Martinovi ze Stvolna nezbývá nic jiného, než z města uprchnout.

Vážený písař královské komory, Jiří Adam z Dobronína, se v mládí znal s ženou, která se později vypracovala na majitelku jednoho z nejproslulejších nevěstinců na Starém Městě pražském. Kdysi mu pomohla a nyní potřebuje pomoc sama. Přímo v jejím domě kdosi zavraždil zámožného šlechtice, vlivného člena královského dvora. Jiří Adam z Dobronína se spolu se svým pomocníkem bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou vydávají po stopách bezohledného zločince.

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

Díky králi Vratislavovi se České země staly poprvé významnou silou středoevropské politiky. Dramatický příběh z druhé poloviny 11. století vypráví na základě dochovaných historických pramenů o jeho dlouhém a pohnutém živ otě. První díl sleduje osudy pětice Přemyslovců, synů knížete Břetislava, svářících se o moc v Českých zemích. Ačkoli Vratislav není prvorozený a podle vůle svého otce se stává pouhým dědicem olomouckého údělu, starší Spytihněv ho oprávněně vnímá jako soupeře.

I když se situace v Uhrách v polovině 16. století již trochu uklidnila a útoky Osmanů na nějakou dobu utichly, objeví se jiná nebezpečná a zdánlivě neřešitelná záležitost. Protože použití vojska je vyloučeno a rovněž vyslanec českého krále v Budíně má v tom ohledu ruce svázané, obrátí se královna Anna na královského písaře Jiřího Adama z Dobronína. Pán z Dobronína se rozhodne její prosbě vyhovět a vydává se na tajnou misi do Uher. Ale ještě dříve, než tam stačí dorazit, dojde k první vraždě, která cestu velmi zkomplikuje.

Mladý rytíř Jiří Adam z Dobronína byl právě jmenován písařem Královské komory a jeho úkolem je dohlížet na pořádek v Údolí svatého Jáchyma, kde se podařilo nalézt stříbro. Do živelně vznikající osady se stahují horníci z druhé strany hor. Vidina rychlého zbohatnutí však přitahuje i mnohé, kteří nepřichází jen za čestnou obživou. Krátce po příjezdu Jiřího Adama dojde k vraždě šenkýře Margolda. Zdá se, že jde o banální zločin, jenže svědci hovoří o dvou démonech. Vyjde najevo, že obdobná vražda se stala před dvěma dny, kdy zemřel řeznický mistr.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem odjíždí z rozkazu nejvyššího komořího spěšně do Litoměřic. Čeká na něj úkol, o němž mu jeho nadřízený odmítl cokoli prozradit. Litoměřický probošt ho po příjezdu pozve na tajnou schůzku s několika urozenými muži. Jistému alchymistovi Theobaldinovi se podle všeho podařilo transmutací kovů vyrobit zlato.