Showing results by narrator "Jan Hyhlík" in All Categories

Píše se rok 1261. Přemysl II. Otakar podpoří v boji o trůn římského krále Richarda Cornwalského a za to má přislíben majestát, který mu propůjčuje rakouské a štýrské léno. Evropská diplomacie je však komplikovaná záležitost a tak Oldřich z Chlumu musí záhy poté ještě s několika dalšími významnými velmoži odjet německých Cách s tajným posláním. Jen co dorazí české poselstvo do města, je zavražděn osobní přítel Richarda Cornwalského a císařův komoří. Ze zločinu jsou obviněni čeští šlechtici v čele s Olřichem z Chlumu a uvězněni.

Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji. Panoš Ota se obrátí na svého pána, ale ten nemá chuť a ani pravomoc tu vyšetřovat. Navíc se musí věnovat jinému zločinu, který poškodil českého krále. Jenže pak dojde k pokusu unést Miladu. To Oldřicha z Chlumu přesvědčí, že nejde o obyčejný zločin.

Oldřich z Chlumu přijíždí spolu s panošem Otou jako jeden z vyslanců českého krále do Znojma, kde se koná jednání o smíru mezi moravskou a rakouskou šlechtou. Nejde o žádnou vážnou rozmíšku a tak král očekává, že bude potvrzen a náležitě oslaven úspěšný výsledek vyjednávání. Pár dní po svém příjezdu se však jeden z českých šlechticů beze stopy ztratí. Je to o to víc znepokojivé, že o čtyři roky dříve tu stejně nevysvětlitelně zmizel jeho starší bratr.

Při vojenské výpravě do Horních Uher se vojskům krále Přemysla II. Otakara podaří obsadit slovenskou Nitru. Správy města se ujímá prokurátor Oldřich z Chlumu. Jednoho rána se na Dolní bráně najde oběšené tělo kanovníka nitranské kapituly. Nitrou se šíří panika, neboť je právě tato brána považována za prokletou. Kdysi zde za podivných okolností zahynula žena, obviněná ze spojení s ďáblem. Stopy vyšetřovatele zavedou k chrámu svatého Jakuba, další pátrání je však přerušeno vraždou. Oldřich z Chlumu má tři dny na odhalení a usvědčení zločince.

Na počátku adventu přijíždí Jiří Adam z Dobronína s pomocníky bakalářem Petrem a jeho ženou Rozárkou na svou rodnou tvrz na Vysočině, kde si chce během Vánoc odpočinout. Ale ihned po příjezdu ho vyhledá jeho stará kojná a prosí ho o pomoc, protože se ztratil její vnuk. Jiří Adam z Dobronína záhy najde jeho mrtvé tělo v opuštěném mlýně. Neodbytné vzpomínky jej začnou vtahovat zpět do doby, kdy v Dobroníně vyrůstal. Brzy dojde k dalším mordům a zdá se, že smrt hrozí i Jiřímu Adamovi.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem a služebnou Rozárkou putuje na Moravu. Ačkoli tam byl vyslán z rozkazu nadřízených, těší se, že si po suchopárných povinnostech svého úřadu trochu odpočine u sklenky vína, které tu má lepší chuť než v hlavním městě. Protože nestojí o přílišnou pozornost, rozhodne se vyhnout Brnu a zamíří do Boskovic. Brzy se však dozvídá o náhlé smrti snoubenky Kryštofa z Boskovic, panny Žofky.

Uprostřed okázalé slavnosti na hradě Šternberku zmizí krásná paní Elška, manželka veverského purkrabího Drslava. Elška nemá zrovna pověst ctnostné manželky, takže celé události nepřikládá nikdo z hostů váhu. Jenže její manžel vyhledá Oldřicha z Chlumu a se slzami v očích ho prosí o pomoc. Domnívá se, že jeho žena byla unesena. Záhy poté je nalezen zavražděný trubadúr, který se Elšce předešlého večera dvořil.

Šestidílná kronika severočeského podnikatelského rodu Heřmanů se odehrává v období od konce 17. století až do zrušení nevolnictví na konci 18. století. Barvité osudy členů rodu, kteří se stanou sklářskými a textilními podnikateli, umělci, úředníky učenci, se prolínají s příběhy rázovitých severočeských postav - hraběcím rodem Kinských, sloupskými poustevníky, polevskými a šenovskými obchodníky, členy tajných evangelických sekt, jezuity i rozmanitými císařskými úředníky a kněžími.

Oldřich z Chlumu, mladý královský prokurátor na dvoře Přemysla Otakara II, se uchází o ruku krásné Ludmily z Vartemberka, proti němu ale stojí mocný pán Hynek Berka z Dubé. Aby toho nebylo málo, kdosi zavraždí bezdězského purkrabího Jindřicha a vzápětí je Oldřich královským komořím obviněn, že zpronevěřil peníze na výstavbu hradu. Oldřich je nucen pátrat v přestrojení za obyčejného vojáka, zatímco jeho panoš Ota je omylem zajat, neboť věznitelé ho považují za královského prokurátora a nutí ho, aby se oženil.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína spolu se svým pomocníkem Petrem Korcem řeší zapeklitý případ na samém jihu Čech. Z cestování přes Šumavu mají v té době všichni strach, všude nekonečné hvozdy, kam snad ještě nevkročila lidská noha. Vesnic poskrovnu, jen tu a tam pár samot. A pořádných cest pár. Není proto divu, že královská města tu bohatnou z tučných cel a mýt a tak původně Jiří Adam z Dobronína na Šumavu cestuje kvůli sporu o solné clo mezi Vimperkem a Prachaticemi.

Píše se rok 1269 a Oldřich z Chlumu byl nedávno jmenován královským prokurátorem a správcem hradu Bezděz. Má čerstvě po svatbě, na líbánky však není čas. Jindřich z Donína, pán hradu Grabštejn, je chladnokrevně zavražděn a to ještě v době, kdy na jeho sídle pobývali hned tři význační šlechtici. Zdá se, že k vraždě velmože Jindřicha, který byl probodnut dýkou s hadem ve své vlastní ložnici, měli motiv všichni tři pánové. Jak s tím však souvisí vražda v johanitské komendě v Dubu?

Do rukou královny Anny Jagelonské se dostane podivný list. V Nymburku se zřejmě odehrála vražda, místní konšelé se však do vyšetřování příliš nemají. Podle pisatelky může případ rozlousknout jen jistý vážený pan písař z Prahy, kterého předchází pověst vynikajícího vyšetřovatele. Jiří Adam z Dobronína, který je právě zavalen stohy nezáživné úřednické práce na královském dvoře, s cestou do Nymburka neváhá ani minutu. Nový případ jej zavede mezi bratrstvo chrámových zpěváků.

Královského písaře Jiřího Adama z Dobronína pozve rakovnický hejtman Jindřich z Vřesovic na svatbu na hrad Krakovec. Jindřich a Jiří Adam spolu v mládí studovali a i po dlouhých letech se stále považují za důvěrné přátele, což je v nejistých časech panování krále Ferdinanda I. Habsburského vzácnost. Jindřich chce, aby se Jiří Adam trochu pobavil a po smrti manželky přišel na jiné myšlenky. Ani jeden však netuší, jak smutné rozptýlení jim svatba na Krakovci ve skutečnosti přichystá.

Píše se rok 1266 a český král Přemysl II. Otakar podporuje slabého císaře Richarda Cornwallského. Za to obdrží úřad, který spravuje císařovo jmění na východ od Rýna, a vzápětí se s jeho tichým souhlasem zmocní Chebska. Tamní měšťané s tím nesouhlasí, ale nemají sílu, aby tomu zabránili. Vzápětí se vytasí s listinou, podle které půjčilo jejich město Cheb českému králi Václavovi I. obrovské množství peněz a tyto peníze jim České království stále dluží.

Mocný jihočeský velmož Oldřich z Hradce se soukromě obrátí na královského prokurátora a správce severních Čech Oldřicha z Chlumu s prosbou o pomoc. Na jeho panství se totiž začaly dít věci, které jsou nejen proti lidskému rozumu, ale i proti křesťanské víře. Došlo také k nevysvětlitelné vraždě, jejíž obětí se stal jeho otec Vítek. Zdá se, že nitky zla sahají až za hranice Českého království.

Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna. A ještě záhadnější je údajný důvod jeho cesty - krádež v klášteře tamních minoritů. Věci se stanou vážnějšími, když je ihned po jeho příjezdu brutálně zavražděn celerárius minoritského kláštera. Smrt hrozí i Oldřichovi a jeho pomocníkům, neboť se ukáže, že ve hře je cosi velice znepokojivého.

Pouť ke svatému Jakubovi do Compostely patří k vrcholným projevům křesťanské zbožnosti. Oldřicha z Chlumu dosud plně zaměstnávaly světské starosti, ale král Přemysl II. Otakar nařídí, aby jeho prokurátor byl členem družiny, která na zbožné pouti doprovodí jeho tetu abatyši Anežku. Ještě než výprava překročí hranice království, dojde k první vraždě. V blízkosti poutníků se začínají pohybovat papežovi vyslanci, tajemní templáři i zvědové francouzského krále.

Druhý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát zavede Jiřího Adama případ na hrad Velhartice, kde byly v časech krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, v oné době se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili.

Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd. Jen díky své odvaze, rytířskému umění a moudrosti se jim podaří záhadné klubko rozplést.

Královský prokurátor Oldřich z Chlumu svolává na své sídlo rodový sněm. Na hrad Bezděz, obklopený neprostupnými lesy, neočekávaně dorazí také dcery českého krále se služebnou Dagmar. Ta je však záhy zavražděna a s ní i sluha z nedaleké vesnice. Dvacátý případ Oldřicha z Chlumu mu pomáhá opět rozplétat odvážná paní Ludmila z Vartemberka, která s oblibou pomáhá svému manželovi ve vyšetřování.