Kreml se snaží zahltit nástroje umělé inteligence svými dezinformacemi. Zasadil se o to sám Putin. „Rusové ale dál hojně využívají i tradiční pracovní síly,“ říká finská novinářka Jessica Aro, která se proslavila odkrytím trollí farmy v Petrohradě. Jedním z hlavních cílů ruské propagandy jsou teď podle ní Spojené státy.

„Právě jsem dokončila svou třetí knihu, která se jmenuje Putinovy USA. Popisuje, jak Kreml kontroluje a ničí Spojené státy,“ říká Jessika Aro, která do Česka nedávno zavítala na pozvání Novinářského inkubátoru, v podcastu Mediální cirkus.

„Děje se to přímo před našima očima. USA padají z pozice supervelmoci a Rusko se současně stává stále více s využitím informačního násilí globálním hráčem,“ upozorňuje finská novinářka. „Zabývala jsem se vyšetřováním amerických zpravodajských služeb, které se týkaly různých ruských informačních, psychologických, špionážních a kybernetických útoků proti Spojeným státům. A ten seznam je dechberoucí.“

Opakování ruských narativů samotným šéfem Bílého domu proto podle Aro nemůže být překvapením. „Je opravdu směšné, jak doslovně následuje ruskou propagandu. Například ohledně Ukrajiny a toho, kdo je v té válce agresorem.“

Podle finské novinářky Rusové obklopovali Donalda Trumpa a jeho tým svými špiony a vlivovými agenty už v roce 2016. „Jakmile se z něj stával nejvýznamnější republikánský prezidentský kandidát, začali s ním navazovat kontakt,“ vysvětluje Aro. „Úkolem agentů bylo, aby hluboce pronikli mezi republikány a odtud ovlivňovali americkou politiku ve vztahu k Rusku.“

Mimo jiné s cílem dosáhnout zrušení amerických sankcí. „Protiruské sankce poškozují mnoho vlivných a superbohatých putinovských oligarchů na vrcholu hierarchie dezinformačního ekosystému. Jako je například Konstantin Malofejev, který je vůdcem ruské ortodoxní továrny na trolly zaměřené také na Evropu.“

Kromě republikánů a konzervativců mají ruské dezinformace v USA v poslední době výrazný úspěch také u krajně pravicových křesťanů, mezi kterými roste popularita šéfa Kremlu Vladimira Putina.

V Kremlem vedené dezinformační válce si optimisticky nevede ani Evropa. „Momentálně neexistuje dostatek výzkumníků, zpravodajských služeb nebo investigativních novinářů, kteří by byli schopni odhalit všechny probíhající operace. Rusko totiž provádí spoustu tajných operací, které využívají mikrotargeting, tedy cílí na velmi úzké skupiny lidí,“ popisuje novinářka.

„Probíhají v tajných chatech, řetězových e-mailech, na Facebooku, zkrátka v uzavřených komunitách. Opravdu bych si přála, abychom měli o celé situaci alespoň nějaký přehled, ale bohužel to tak není.“

Jisté podle Aro je, že Rusko v Evropě vede opravdu rozsáhlou kampaň. A s tím, jak buduje uzavřená ohniska, kde úspěšně pěstuje konspirační teorie, začíná být situace nebezpečnější.

„Tyto komunity se mohou velmi rychle zradikalizovat. A to je přesně to, o co se Rusové pokoušejí. Chtějí alespoň na dálku ze svých trollích farem ovládat skutečné lidi, jejich rozhodování a volební chování. Snaží se je ovlivnit, aby šli do ulic protestovat proti nebo za cokoli, jakékoli téma, co se Kremlu hodí.“

Jaké jsou nejnovější trendy v boji s dezinformacemi? Proč je v tom Finsko tolik napřed? A proč by se i přesto někteří tamní novináři nedotkli tématu Ruska "ani pětimetrovým klackem"?
--
Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Stál za zády několika politiků. Byl jeden z těch, kdo pomohl na politické výsluní Andreji Babišovi a vyhrál s ANO několikery volby. „Když jsem dostal Babiše do Strakovy akademie, odškrtl jsem si kolonku,“ říká v podcastu Mediální cirkus politický marketér Marek Hanč.

Marketingové oddělení hnutí ANO bylo svého času v české politice fenomén. Lidé jako Marek Prchal, Petr Topinka, Alexandr Braun nebo Marek Hanč byli vnímáni jako trochu magické postavy v zákulisí hnutí ANO, kteří dokonalým marketingem dokázali převálcovat hned několikery volby. A to navzdory škraloupům Andreje Babiše, jako bylo jeho členství v KŠC, soudy o spolupráci s StB nebo kauza Čapí hnízdo.

„Mám něco jako vnitřní problém se svojí minulostí. Za to premiérské křeslo Andreje Babiše, ke kterému jsem mu i já asi trošku, trošičku pomohl, jsem byl po zásluze potrestán a odměněn. Člověk se s některými věcmi prostě musí umět vnitřně vyrovnat,“ říká Marek Hanč, který byl hostem v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus.

Hanč přišel do týmu Babiše v průběhu roku 2014, bylo mu tehdy pouhých 27 let. Jako politický marketér měl roli Babišova spin doctora.

„To je práce s náladou, s agendou, kterou lidi chtějí slyšet, a na to vlastně roubujete statementy a obsah. Je to práce s informacemi, něco jako novinařina,“ popisuje Hanč to, co pro hnutí ANO zhruba sedm let dělal. Jak také sám říká, modeloval realitu tak, aby byla pro jeho klienta příznivější.

„Andrej Babiš je talentovaný, vždycky jsem říkal, že ví, jak se dělá marketing. Ví, jak se dělá obsah. To, co předvádí Alena Schillerová, je z mého pohledu bizár, který nefunguje na voliče, v případě Andreje Babiše to funguje,“ říká Hanč o zákulisí práce pro Babiše a dodává:

„Nejlepší počin Andreje Babiše byly obě dvě jeho knížky. On byl autorem nápadu. Knížka O čem s ním, když náhodou spím zafungovala jako geniální představa toho, že prostě bude líp. Pozitivní vize.“

Do služeb Babiše Hanč přešel trochu netypicky z ODS, která kolem roku 2013 spadla na dno.

„Bylo to o egu, to byl ten důvod, proč jsem tu práci vzal. Byl jsem mladej, chtěl jsem prostě vyhrát volby, to byla moje největší meta, vyhrát parlamentní volby, dostat se do Strakovy akademie. Tím jsem si splnil svůj cíl, odškrtl nějakou kolonku. A pak jsem si řekl, že postavím firmu soukromou,“ říká Hanč a pokračuje:

„Politika je droga a politický marketing. A to, že jste tomu blízko, je taky částečně návykové. Stoprocentně. Máte prst na tepu doby, jste součástí velkého příběhu. Je to sexy.“

Dnes už se Hanč pár let české politice nevěnuje. Začátkem roku 2022 odešel ze služeb hnutí ANO a dal se do rozvoje své vlastní agentury Hero & Outlaw. Pracuje pro nestátní klienty a volbám se věnuje už jen v zahraničí. Podílel se na sněmovní kampani Hlasu Petera Pellegriniho, pro jednoho z kandidátů v rumunských prezidentských volbách a usiluje o další zakázky v Německu i na Balkáně.
--
Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Americká vláda zastavila financování ikonických stanic Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda a Hlasu Ameriky. „Nepřekvapilo mě to, ale cítil jsem smutek,“ říká Jolyon Naegele, bývalý reportér Hlasu Ameriky z komunistického Československa.

Financování rádií, která se soustředí na vysílání zejména do nesvobodných a nedemokratických států, zastavil prezident Donald Trump s odkazem na to, že jeho administrativa šetří a propouští úřednický aparát.Třeba čínská státní média pak tento krok oslavovala a glosovala s tím, že skončila továrna na lži, která měla odpudivou pověst.

„Tahle média v Číně vysílala hlavně v tibetštině a to nikdo jiný nedělá,“ říká už zmíněný bývalý novinář Jolyon Naegele, který byl hostem podcastu Mediální cirkus.

„Svobodná Evropa/Radio Svoboda je pořád potřeba rozhodně v Rusku, protože tam svoboda není. Svobodná média vůbec nejsou ani v Bělorusku, ani ve velké části střední Asie a Kavkazska. A co se týče Hlasu Ameriky, tak oni vysílali do velké míry do Afriky, kde taky není volný tok informací, kde je cenzura. Svobodná Evropa začala nedávno znovu vysílat do Maďarska, protože tam už neexistují svobodná média,“ dodává Naegele.

Rozený Newyorčan Naegele žije v Evropě od 80. let, vazbu k ní měl přes rodiče, zejména otce pocházejícího z Německa. Už během studií se začal učit česky. Ucházel se o práci ve Svobodné Evropě, nakonec ale o pár let později uspěl právě v Hlasu Ameriky.

Zpravodajem ze zemí za železnou oponou byl od poloviny 80. let. A jeho příběh a vyprávění dobře ilustruje to, jak klíčovou roli tahle média sehrála při pádu komunistického bloku v Evropě.

„Měl jsem zpětnou vazbu na svoji práci od Václava Havla, od Jiřího Dienstbiera, Petra Uhla, Anny Šabatové a dalších chartistů, mluvčích Charty, lidí z Vonsu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, pozn. red.), od aktivistů z Jazzové sekce. Všichni byli strašně vděční a dodnes jsou, že jsem šel na jejich procesy a referoval o nich. Už tehdy na chodbách soudních síní mi děkovali,“ vypráví Naegele, který si do detailu pamatuje snad každou reportáž, kterou za Železnou oponou natáčel a která vždy v devět večer zněla z éteru Hlasu Ameriky.

Co byla jeho nejlepší reportáž z Československa? Posílal rozhovory s lidmi jako Václav Havel hned do éteru, nebo je vozil na pásce do Vídně? A v čem jsou podle něj dodnes nenahraditelná média jako je Radio Svobodná Evropa/Radio svoboda a Hlas Ameriky?
--
Mediální cirkus. Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.